Jedovaté houby jsou houby, které obsahují alespoň jednu toxickou látku.

Na této stránce jsme se houbařům snažili přiblížit, jak vlastně otravy dělíme, jaké druhy hub zahrnují konkrétní typy otrav a jak se projevují. A) Pravé otravy Primární - s termostabilními toxiny:
Mezi nejzávažnější patří otravy s termostabilními toxiny, což značí, že způsobují otravu i po důkladném tepelném zpracování hub. Tyto otravy dělíme na 8 typů:

• 1. Otravy cyklopeptidové, cytotoxické
  Způsobují nejvíce smrtelných otrav. Jsou zde zastoupeny nejnebezpečnější muchomůrky (Amanita phalloides, A. virosa, A. verna), čepičatka jehličnanová (Galerina marginata), některé malé druhy bedel atd. Tyto houby obsahují nejnebezpečnější toxiny, mezi které patří amatoxiny, falotoxiny a virotoxiny. Otrava se začíná projevovat většinou pozdě, zhruba po 8-10 hodinách od konzumace. Dostavují se bolesti břicha, průjmy, zvracení a další jiné obtíže. Tyto stavy bývají nejintenzivnější zhruba 24 hodin a dochází při nich k jiným problémům, především k celkové dehydrataci. V této fázi již mohou někteří starší lidé či malé děti zemřít. Zhruba 3.den následuje úleva, která však netrvá dlouho a v dalších hodinách dochází postupně k selhání činnosti jater a ledvin, což může vést i ke smrti.
• 2. Otravy gyromitrinové
  Zde je zastoupený ucháč obecný (Gyromitra esculenta) a baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria). Otravy mají podobné příznaky jako u prvního typu, ale způsobuje je gyromitrin, což je toxin, který postihuje opět játra, ale již méně ledviny. Zajímavé je, že se gyromitrin objevuje v menší míře i v jedlých ucháčích. Při konzumaci ucháčů bychom měli být maximálně obezřetní a sbírat pouze mladé plodnice!
• 3. Otravy muskarinové
  Do této skupiny patří především vláknice začervenalá (Inocybe erubescens), kuželovitá (Inocybe rimosa) a Godeyova (Inocybe godeyi), některé druhy bílých strmělek, helmovka ředkvičková (Mycena pura). Muskarin objevíme v menším množství i v celé řadě dalších hub, například v muchomůrce červené.
  První příznaky otravy se projevují 15-30 minut po jídle, výjimečně již během jídla.
  Muskarinové otravy nezanechávají trvalé následky, ale způsobují velmi nepříjemný a bolestivý průběh. Postižený zarudne v obličeji, silně se potí a sliní (během otravy až 2 litry slin), trpí křečovitými bolestmi břicha, dostavují se zvracení, průjmy, zrychlený dech, poruchy močení a vidění, srdeční problémy, dušnost a může se objevit i velmi nebezpečný otok plic. Průběh otravy je nesmírně vyčerpávající, postižený je celkově zesláblý a značně dehydrovaný. Pokud ovšem lékař včas odhalí původce otravy, existuje v tomto případě dokonalý protijed v podobě atropinu.
• 4. Otravy koprinové
  Tyto otravy způsobují některé druhy hnojníků, především hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria), ale také velmi vzácný hřib zavalitý (Boletus torosus). Některé hnojníky jinak patří v mládí mezi dobré jedlé houby, ovšem nesmí se kombinovat s alkoholem. Obsahují toxin koprin, který dokáže v těle vytrvat až 3 dny. Otrava se projevuje zhruba po 30 minutách a trvá dvě hodiny a déle. Lehčí otravy se projevují pouze zarudnutím pokožky, těžší otravy jsou provázeny dušností, zvracením a průjmy a svým průběhem připomínají antabusový efekt. Při opakovaném požití alkoholu do dvou dnů se otrava opakuje!
• 5. Otravy izoxazolové neurotoxické
  Nejzávažnější otravy tohoto typu způsobuje muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina). K dalším, ale již méně nebezpečným druhům patří muchomůrka slámožlutá (Amanita gemnata), muchomůrka královská (Amanita regalis) a muchomůrka červená (Amanita muscaria var. muscaria).
  Otravy nastupují nejdříve po 30 minutách, přičemž postižený pociťuje horkost, sucho v ústech, pálení a mravenčení po celém těle. Dostavují se poruchy vidění , halucinace a nebezpečné jsou poruchy srdeční činnosti. Nejvýznamnější toxin představuje mykoatropin.
• 6. Otravy psychotropně-neurotoxické
  Do této skupiny hub patří především muchomůrka porfýrová (Amanita porphyria), muchomůrka citrónová (Amanita citrina var. citrina), některé druhy lysohlávek (Psilocybe) a kropenatců (Panaeolus), helmovka narůžovělá (Mycena rosea), štítovka vrbová (Pluteus salicinus) a několik dalších druhů.
  První příznaky otravy se projevují nejdříve po 15 minutách a mívají velmi rozmanitý průběh, který může být i v případě lysohlávek velmi nepříjemný. Typické jsou poruchy zrakové a sluchové oblasti, závratě, únava a nevolnost. Hrozí nebezpečí infarktu, mozkové příhody a případně i nějaký úraz.
• 7. Otravy gastrointestinální
  Patří k nejčastějším otravám, které mají sice nepříjemný, ale benigní (neškodný) průběh.
  Nejnebezpečnější druh zde představuje závojenka olovová (Entoloma sinuatum), která způsobuje snad nejkrutější otravy. Postižený má ukrutné bolesti břicha doprovázené zvracením, průjmy a jinými nepříjemnými stavy. Méně závažnější otravy tohoto typu způsobuje celá řada jiných hub, mezi které patří další druhy závojenek, některé čirůvky (Tricholoma), slzivky (Hebeloma), kuřátka (Ramaria), ale i holubinky (Russula), pečárky (Agaricus) a další jiné houby.
• 8. Otravy orellaninové
  Nejzákeřnější typ otrav, který způsobuje toxin orellanin, jenž se nachází v některých druzích pavučinců, především v pavučinci plyšovém (Cortinarius orellanus) a pavučinci skořicovém (Cortinarius cinnamomeus). První příznaky otravy se v tomto případě projevují nejdříve po 36 hodinách, ale většinou mnohem později, někdy až po 3 týdnech! Projevují se obvykle bolestmi v oblasti bederní páteře a mírnými žaludečními obtížemi. Tyto příznaky brzy odezní a postižený se cítí několik hodin v pořádku. Později však orellanin způsobí těžké poškození ledvin s doživotními následky nebo přímo smrt. Z tohoto důvodu představuje pavučinec plyšový v podstatě nejnebezpečnější houbu na světě.

Primární - s termolabilními toxiny:
Tyto otravy způsobují houby, které jsou po důkladném tepelném zpracování jedlé, avšak za syrova bývají jedovaté. Patří sem některé druhy hřibů včetně kováře (Boletus luridiformis var. luridiformis) a koloděje (Boletus luridus var. luridus), dále některé václavky (Armillaria) a čirůvky (Tricholoma), strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) a jiné další druhy. Tyto houby vyžadují v závislosti na druhu minimálně 15-30 minut důkladné tepelné úpravy. Otravy se projevují nepříjemnými žaludečními obtížemi, které však většinou netrvají déle jak několik hodin. Sekundární:
Vznikají po konzumaci přemrzlých, starších, zapařených a případně špatně uskladněných hub. Takovéto houby bývají napadené různými mikroorganismy a může se v nich vytvořit i velmi nebezpečný botulotoxin. Pokud nejsou plodnice napadené botulinem, mají otravy většinou méně závažný průběh a projevují se obvykle žaludečními potížemi. B) Nepravé otravy Primární:
Vznikají pouze u jednotlivců, kteří jsou na některé druhy jedlých hub alergičtí. Alergie způsobují například některé druhy červenajících bedel (Macrolepiota) nebo kačenka česká (Verpa bohemica). K nejnebezpečnějším druhům patří v tomto případě čechratka podvinutá (Paxillus involutus), která je v současné době v atlasech evidována mezi jedovatými houbami, i když v ní nebyl objevený žádný toxin. Sekundární:
Tyto otravy způsobují houby s vysokým obsahem těžkých kovů a sloučenin, houby ozářené, nebo houby kontaminované. Z tohoto důvodu se nedoporučuje sbírat houby v průmyslových oblastech, poblíž frekventovaných silnic a podobně. C) Pseudootravy:
Vznikají v případech, kdy si člověk dokáže vyvolat nevolnost ze strachu, že se otrávil houbami. První pomoc při zjištěné otravě houbami:
1) Pokud máme důvodné podezření na otravu houbami, je nejvhodnější rychle vyvolat zvracení.

2) Hned poté je vhodná konzultace s toxikologickým informačním střediskem (tel. 224 91 54 02, 224 91 92 93), abychom zbytečně nealarmovali záchrannou službu.

3) Pokud se otrava potvrdí, je potřeba co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc (tel. 155, 112). Před příchodem lékaře se doporučuje podávat aktivní uhlí a hodně pít.

4) Velmi důležité je zajištění vzorků hub, případně vzorky stolice nebo zvratků, ze kterých se dá odhalit zdroj otravy.